„Zájem o rostlinnou individualitu je záležitost posledních dvaceti let, kdy se o tom začíná znovu psát,“ tvrdí docentka Fatima Cvrčková a dodává: „Začínají se objevovat vážně míněné publikace a byla bych velmi nerada, kdyby skončily ve stejném pytli jako kdysi kniha slavný Tajný život rostlin Petera Tompkinse.“ Ta podle Cvrčkové nešťastně kombinuje vědecké poznatky s mystikou a proto se mezi vědci netěší valné pověsti. Čeští biologové nyní uveřejnili přehledový článek do časopisu Frontiers of psychology s všeříkajícím názvem „Studium rostlin nám může pomoci přehodnotit naše dosavadní představy o chování“. „Pro mnoho našich kolegů je připustit, že se rostliny se chovají, nepřípustné. Jeden z předsudků, který brání i kolegům velkým vědcům, aby přijali myšlenku, že se mohou rostliny chovat, je ten, že se rostliny nepohybují,“ hovoří o jednom aspektu v pořadu Trendy Viktor Žárský (také) z Univerzity Karlovy.

„Zájem o rostlinnou individualitu je záležitost posledních dvaceti let, kdy se o tom začíná znovu psát,“ tvrdí docentka Fatima Cvrčková a dodává: „Začínají se objevovat vážně míněné publikace a byla bych velmi nerada, kdyby skončily ve stejném pytli jako kdysi kniha slavný Tajný život rostlin Petera Tompkinse.“ Ta podle Cvrčkové nešťastně kombinuje vědecké poznatky s mystikou a proto se mezi vědci netěší valné pověsti.
Čeští biologové nyní uveřejnili přehledový článek do časopisu Frontiers of psychology s všeříkajícím názvem „Studium rostlin nám může pomoci přehodnotit naše dosavadní představy o chování“.
„Pro mnoho našich kolegů je připustit, že se rostliny se chovají, nepřípustné. Jeden z předsudků, který brání i kolegům velkým vědcům, aby přijali myšlenku, že se mohou rostliny chovat, je ten, že se rostliny nepohybují,“ hovoří o jednom aspektu v pořadu Trendy Viktor Žárský (také) z Univerzity Karlovy.
O čem přemýšlí květina? Čeští vědci zkoumají inteligenci a chování rostlin.
