Po dvou odborně vedených výkladových publikacích Kosmická paměť (2002) a Existuje Bůh? (2004) se dnes již 75letý Miloslav Král zpovídá ze své celoživotní a často paradoxní cesty k pravdě a hodnotí zákonité i nečekané životní události, které vedly k proměně uznávaného teoretického vědce-ateisty, nihilisty a aktivního člena klubu skeptiků Sysifos v hluboce věřícího, či lépe přesvědčeného člověka. Stěžejní podíl na této dramatické transformaci mělo autorovo setkání s vlastním nevědomím a poznání existence božství, pro něž používá jungovský termín numinózum. Tomuto autoiniciačnímu procesu, který měl dvě fáze, i jejich důsledkům je věnována značná pozornost; právě „vědecky“ detailní líčení těchto prožitků formou autokauzistiky tvoří důležité čtenářské východisko pro pochopení dřívějších Králových teoretických knih. Velký přínos pro laické čtenáře i odborníky má právě fakt, že autor díky svému hlubinnému zážitku neodděluje vědu od života a vědecká přísnost se zde může – jako málo kdy – sesnoubit z osobní zkušeností a potvrdit její platnost. Tak jako v předchozích Králových publikacích je text prokládán éterickými malbami Zdeňka Hajného, které vyvažují exaktní ráz slov mystickou snivostí umění

Miloslav Král: Moje cesta k pravdě (2005)

Po dvou odborně vedených výkladových publikacích Kosmická paměť (2002) a Existuje Bůh? (2004) se dnes již 75letý Miloslav Král zpovídá ze své celoživotní a často paradoxní cesty k pravdě a hodnotí zákonité i nečekané životní události, které vedly k proměně uznávaného teoretického vědce-ateisty, nihilisty a aktivního člena klubu skeptiků Sysifos v hluboce věřícího, či lépe přesvědčeného člověka. Stěžejní podíl na této dramatické transformaci mělo autorovo setkání s vlastním nevědomím a poznání existence božství, pro něž používá jungovský termín numinózum. Tomuto autoiniciačnímu procesu, který měl dvě fáze, i jejich důsledkům je věnována značná pozornost; právě „vědecky“ detailní líčení těchto prožitků formou autokauzistiky tvoří důležité čtenářské východisko pro pochopení dřívějších Králových teoretických knih. Velký přínos pro laické čtenáře i odborníky má právě fakt, že autor díky svému hlubinnému zážitku neodděluje vědu od života a vědecká přísnost se zde může – jako málo kdy – sesnoubit z osobní zkušeností a potvrdit její platnost. Tak jako v předchozích Králových publikacích je text prokládán éterickými malbami Zdeňka Hajného, které vyvažují exaktní ráz slov mystickou snivostí umění

Obsah knihy

  • Předmluva
  • Počátky mé náboženské víry v dětství
  • Obrat k ateismu na střední škole
  • Vlivy při vysokoškolském studiu
  • Vědecká aspirantura a výuka na vysokých školách
  • Za trest na praxi do stranického aparátu
  • Pokus o reformu vysoké školy politické
  • Kniha „Věda a civilizace“ – ukázka mé víry ve vědeckou pravduO rozlišování „vědeckého vědění“ a „nevědění“
  • O proměnách paradigmatu přírodní vědy
  • O vztahu vědy a společnosti
  • O filozofických výhledech do budoucna
  • Srpen 1968 a vynucený odchod na státní rybářství
  • Návrat na vysokou školu ekonomickou
  • První setkání s numinózním nevědomím v roce 1990
  • Vynucené setkání s psychiatry
  • Přestup do akademie věd
  • Můj existenciální pesimismus se přiblížil vrcholu
  • Druhé setkání s numinózním nevědomím v roce 1999
  • Nové setkání s psychiatry
  • Různé překážky a „synchronicity“
  • Střety s hnutím „Sisyfos“ a odchod z akademie věd
  • Setkání, která ovlivnila můj nový duchovní život
  • Teoretický přínos mé nové knihy „Kosmická paměť“
  • Polemika se Sisyfovci a s vlastní minulostí v knize „Existuje Bůh?“
  • Moje dnešní teoretická koncepce jsoucna
  • Metodologické východisko mé koncepce
  • Bůh stvořitel nebo vznik kosmu z ničeho?
  • Místo a smysl člověka v kosmu
  • Problém existence posmrtného života
  • Dá se vědecky testovat pravda o duchovním jsoucnu?
  • Závěrečné zhodnocení mojí životní cesty k pravdě

Podtitul: Život v netušených souvislostech

Ilustrace: Zdeněk Hajný

Odkazy

Kultura Klidu 1995-2033